Historie Hrocha - 8. díl SPORTOVNÍ AREÁL HROCH
V roce 2010 jsme stáli na zarostlém pozemku s vrakem lodi uprostřed. O patnáct let později máme funkční sportovní areál, který slouží stovkám lidí. Cesta k němu vedla přes granty, nekonečná vyjednávání i improvizace. Jak jsme získali 40 milionů z evropských fondů, co všechno se muselo obejít bez bagru, a proč byl klíčový jeden férový grantový poradce?
Navazuji na 2. kapitolu, kdy jsme se dostali až k tomu, že jsme měli v roce 2010 pronajaté zarostlé pozemky, na kterých uprostřed stál rezavý parník. Do dnešního dne platí, že velké sportovní projekty se nedají stavět pouze ze soukromých peněz. Většinu prostředků je vždy třeba získat z některého vypsaného grantu. A tak je třeba stále hledat a zjišťovat, zda neexistuje někde nějaká státní či regionální podpora projektů pro „rozvoj společnosti“.
V těchto letech nebylo zvykem vypisovat otevřené investiční výzvy ze státního rozpočtu, museli jsme se ohlédnout jinam. Našli jsme evropské fondy – konkrétně Regionální operační program Jihovýchod, který se alespoň částečně této problematiky dotýkal, tudíž jej bylo možné využít. Měl jsem s evropskými granty svoji zkušenost z roku 2004, kdy jsme dostali podporu z programu pro přeshraniční spolupráci zvaného Phare (pozvali jsme Rakušáky z Wr. Neustadtu na turnaj v zetku – byli nadšení, že mají vše hrazené, a nám zůstalo dost peněz na pokrytí pronájmu haly :-). Ale to byl opravdu jen program malého rozsahu s celkovým rozpočtem cca 10 tis. EUR.
Takto velký projekt bylo potřeba připravovat s někým, kdo má větší zkušenosti – oslovil jsem několik firem, které si však chtěly vzít neúměrné provize, z nichž většinu chtěly předem, aniž by projekt v soutěži uspěl. Peníze jsem neměl a nebyl jsem ani ochoten si na takovouto službu půjčit. Byl jsem tedy moc vděčný, že jsem potkal Marka Sittka, který byl ochoten pracovat za výrazně nižší provizi, která měla být vyplacena až v případě získání grantu.
Po několika letech projektování, na kterém se výrazně podílel Dan Rašek, jakožto zaměstnanec projektantské firmy Atelier AS, získávání stavebních povolení na jednotlivé objekty a po nesčetných schůzkách s Markem, kdy jsme společně vymýšleli, co do projektu ještě vměstnáme, aby projekt získal potřebnou „multifunkčnost“, jsme získali grant ve výši cca 40 mil. korun.
Částka vypadala úžasně, ale bohužel nezahrnovala pouze stavební práce, nýbrž všechny náklady s projektem spojené. Cca 3 miliony byly použity na výkup posledního pozemku pod dětským hřištěm (částka byla vyšší, než bylo tenkrát Statutární město Brno ochotno nabídnout), dalších 2,6 milionu bylo použito na odnětí půdy ze Zemědělského půdního fondu (pozemky byly stále vedeny jako orná půda a povinnost zaplacení za vynětí padá na stavitele, nikoli na majitele pozemku, takže jsme jednotlivé částky museli zaplatit za všechny pronajaté městské pozemky). Další 3 miliony byly investovány do přeložky dvou hlavních vodovodních řádů vedoucích do Jundrova přes Komínské louky. Tímto jsme přišli rázem o 8,6 milionu korun, aniž by bylo něco vidět.
Dalším problémem bylo financování „vlastního podílu“. ROP totiž garantoval maximálně 85 procent z celkové částky. V době podávání žádosti jsme počítali s předběžně přislíbeným příspěvkem 7,5 procenta od státu a 7,5 procenta od města, které se nakonec elegantně vymluvilo na krizi a tyto své podíly zrušilo. Bylo jasné, že jsem opět v háji!
V tomto bodě mě – a vlastně všechny Hrochy – zachránili majitelé firmy Cardion, bratři Nekudové, kteří mi s dofinancováním potřebné částky pomohli, a na jaře roku 2014 se začalo s výstavbou.
Pro lepší přehlednost se nyní uchýlím k časové ose výstavby jednotlivých objektů v areálu:
2014 – z ROP postaveno: Klubovna se sociálním zázemím, baseballové hřiště se dvěma pálkařskými tunely, bullpeny a výsledkovou tabulí, univerzální hřiště s umělým povrchem, pétanque, parkoviště a obslužné komunikace, dětské hřiště s nafukovací trampolínou. Statutární město Brno přispělo na 3 kurty pro plážový volejbal.
2015 – úprava podkroví na cvičení jógy atd., dovoz a skládání tribuny A z 600 palet, výsadba habrů kolem celého areálu (každým rokem obnova uschlých kusů), nákup 2 garáží pro správce a pro sklad k parníku.
2016 – výroba dvou tribun na hřiště A (nyní u hřiště D), výsadba vzrostlého dubu u parníku (dar k Ovesovým čtyřicátinám).
2017 – osvětlení venkovních pálkařských tunelů, přístřešek na antuku u LF – Svaťa Kraut (tehdejší správce), zabezpečovací systém – Libor Joura.
2018 – pálkařská hala (75 % Statutární město Brno, 25 % fa EP Services – Vítek Nekuda), workoutové hřiště pro hendikepované – 1. etapa (100 % Statutární město Brno), hřiště B a C – svépomocí, tj. Hroch, z. s. První skladové lodní konterinery. První altán u hřiště B.
2019 – workoutové hřiště + boulder kámen – 2. etapa (100 % Statutární město Brno), nákup 2 skladovacích kontejnerů, hřiště D – samovýroba jako v roce 2018.
2020 – „Bublinové“ centrum – výměna největší trampolíny, doplněná 3 menšími, úprava rozmístění ostatních herních prvků, vybavení posilovny. Nové výsledkové tabule pro mládežnická hřiště B, C, D. Výstavba bullpenu u hřiště A, vč. nové zídky. Lezecí boulder pro děti. Venkovní stolní tenis.
2021 – Hitters Eye – nákup 3 kontejnerů (13,8 × 2,6 × 2,9 m), pálkařská klec u hřiště C, Plyo wall v LF pro nadhazovače (Miloš Dvořák, Martin Dvořák, Oves), zasněžovací systém, klece u hřiště B, rozšíření posilovny v klubovně.
2022 – altán u hřiště B (fa Vedral), výměna oplocení (fa Klimeš, Miloš Dvořák, Sergej Holovko), kancelář pro trenéry v 1. NP klubovny. Oplocení skákacího centra - dřevěné obložení.
2023 – přetlaková hala (80 % fa W.S.I. – Kuba Štěpaník, 20 % Hroch, z. s.), altán u dětského hřiště (fa Vedral), schodiště u hřiště C (Libor Svoboda), tribuna u hřiště A – 1. část, instalace síťových kabelů (Roman Polák).
2024 – venkovní 4 toalety u hřiště B, přístřešek pro přetlakovou halu, tribuna u RF hřiště A (Martin a Miloš Dvořákovi), kontejner – šatna junioři, schodiště na parník, posezení u parníku (Ondráček, Dvořák, Boda).
2025 – pálkařský tunel č. 2 u hřiště C, nové oplocení v RF na hřišti B, dřevěné opláštění přístřešku pro přetlakovou halu, oplechování Hitters Eye, výměna velké nafukovací trampolíny, rekonstrukce vnitřních prostor parníku.
A co bude dál?
Rád bych dobudoval druhou část tribuny u hřiště A, umělé osvětlení na hřišti A i D, moderní světelnou tabuli na hřišti A, nové pevné homerunové oplocení s polstrováním na hřišti A i D, umělý travnatý povrch na hřišti D, zastřešené tunely u hřiště D. Toto vše jsou velké investice, na které je třeba sehnat dotaci ze státního rozpočtu. Jsme tedy opět na začátku našeho příběhu – ani nyní to není snadné. Již 2× jsem o tuto modernizaci areálu žádal Národní sportovní agenturu, zatím bezúspěšně, ale po zkušenostech z našich příběhů je zřejmé, že na některé věci je třeba si počkat a snad si jich i díky tomu budeme jednou více vážit. Zatím je třeba se radovat z toho, co máme, a proto se na vás všechny moc těším 24. 5. 2025 na společných oslavách desátého výročí našeho krásného areálu Hroch. 😊
Kategorie: Hroši
