Hroši U11 na ČBP

O víkendu vybojovali Hroši U11 4. místo na ČBP.

V prvním zápase nás čekal brněnský rival Draci. Vzhledem k tomu, že Draky známe z oblasti, tak možná kluci nastoupili do zápasu se zbytečným respektem, byť nakonec Draci skončili v celkovém pořadí za námi. Věděli jsme, že ideální stav po odehrání celé skupiny bude, pokud si pošetříme na další boje co nejvíce nadhazovačů, což se nám podařilo. Postupně nastoupil na kopec Mira, Rupík, Šarik a Viktor. První tři předvedli svůj standart a ukázali, že s nima jako s nadhazovači můžeme počítat. Čtvrtý Viktor nepředvedl standart, ale nadstandart. Na to, jak krátkou dobu hraje baseball, tak je důkazem toho, že se makat vyplatí. S Draky nakonec prohráváme 12:3, ale výsledek rozhodně neodpovídá tomu, jak sme tlačili na pálce. Bohužel naše hity nepřišly správně po sobě a tím pádem necháváme na metách hodně běžců ve skórovací pozici.

Další zápas ve skupině proti Kotlářce Praha je jasné, že jde o všechno, pokud chceme postoupit. Na kopci začínáme s Berym, s vědomím, že pokud by se zápas měl nějak zdramatizovat, tak ho tam budeme muset nechat na více jak dvacet nadhozů a tím pádem mu znemožnit další nadhazování na turnaji. Jen pro představu hráči do 11 let mají dovoleno 20 nadhozů za den, pokud chtějí házet den následující, 35 pokud chtějí házet za dva dny. 80 nadhozů je limit pro jeden den a 120 nadhozů je limit pro celý turnaj. Díky našemu útoků a smrští striků se zápas nedramatizuje a můžeme stejně jako s draky točit nadhazovače po dvaceti nadhozech. Vítězství 17:4 nám zajišťuje postup ze skupiny.
V prvních dvou zápasech si zahráli úplně všichni hráči. Chci pochválit Jendu a Vojtu, jelikož i oni si připsali pár hitů – nechytatelných odpalů a stejně jako Viktor jsou důkazem toho, že nezáleží na tom, jak dlouho hrají, ale jak moc se snaží. Oba dva přišli na pálku bez respektu a trestali striky tvrdými odpaly.

V sobotu nás čekal vítěz skupiny B a to Hluboká. S hlubokou jsme měli ještě v zimě v Hrotovicích problémy a ne jednou nás porazila. Víme, že případné vítězství znamená flek mezi čtyřmi nejlepšími týmy ČR a proto dáváme na kopec naši jedničku Matyho Doležala s vědomím, že bude na kopci na svoje maximum nadhozů.  Zápas je ze začátku přetahovaná o každý bod, nicméně po delším hracím čase se vždy ukáže ten lepší tým, což jsme byli my. Tlak co předvádíme na pálce (10 hitů – z toho tři dvojmeťáky, jeden trojmeťák a jeden Timův oběhový homerun) a bezchybná obrana nám zajišťuje vítězství 10:4 a místo mezi čtyřmi nejlepšími týmy ČR a jistý postup na podzimní MČR.

V nedělním semifinále nás čekají Eagles Praha, kteří porazili ve čtvrtfinále Draky. Neděle byla bohužel dnem, kdy jsme si vybrali i pár errorů v poli, které soupeř sice dělal taky, nicméně ne s tolika běžci na metách. Na kopec stavíme Beryho, který nejenže hází neuvěřitelný počet striků, ale i jeho práce v poli konkrétně sběr ulívek, které bych nejraději v této kategorii zakázal, jelikož ubírají hráčům starty na pálce, stojí rozhodně za pochvalu. Díky již zmiňovaným errorům jdeme do dohrávky zápasu za stavu 9:2. Tento zápas je ovšem důkazem toho, že do posledního autu není nic rozhodnuto. Werny po ne uplně  zdařilém odpalu sprintuje tak, že na jedničce je těsná hra, při níž je safe. Další odpal není taktéž žádný tvrdý hit, ale na klucích je vidět opět že chtějí- opět těsný safe na druhé i první metě. Po těchto těsných hrách jsme tak nakopnutí, že stahujeme jeden bod a naplňujeme mety.  Na pálku jde Maty Doležal, který střílí ránu, která se dokutálí až k plotu – oběhový homerun- grandslam. Myslím, že hráčům Eagles v tuto chvíli zatrnulo, nicméně naše další odpaly končí v jejich rukavicích a oni po právu vítězí 9:7. Borcům jsem mohl vytknout jen errory v poli, nicméně ani to jsem nedokázal, protože nikdo z nich nesklopil hlavu a tlačili do posledního outu. Jako by to věděli :)

Kvůli této prohře s budoucími vítězi turnaje nás čeká odpoledne boj o třetí místo s Brněnským rivalem Pipasem. Tomu se podařilo pošetřit svého nejlepšího nadhazovače. My jdeme do zápasu s tím, že na kopci bude naše wild thing Tim. Jeho netypický pohyb ruky je velká zbraň, ovšem někdy na úkor přesnosti. Na začátku prohráváme los, tím pádem jsme hosté. Ze začátku zápasu se opět přetahujeme o každý bod. Bohužel nás opět potopily errory. Tim se ze začáku pere se strikezónou a Pipasu se daří obsazené mety na BB stahovat domů. V předposlední směně prohráváme 9:7. Čas nás tlačí a tak nabíháme do pole bez rozházení, abychom stihli ještě jeden nás útok. Na obranu zbývá 7 minut. Tim se v tuto chvíli ukázal jako opora a strikeouty nás dostává z této směny za rekordně nízký čas.. Jdeme do poslední směny. Dva naši hráči se dostávají na druhou a třetí metu. Na pálku jde Čapoun, který se tento zápas hodně trápil na pálce a nesršel zrovna sebevědomím. Všichni kaučové jsme polovinu zápasu řešili, jestli ho nechat hrát nebo vystřídat- nemůže se každému dařit uplně pořád. Před jeho nástupem na pálku jsem si nakonec řekl, že rozhodnu podle tónu jeho odpovědi. Ptám se jednoduše, jestli dá hit a on nekompromisně že jo. Následný Čapounům trojmeťák nám stahuje dva body a tím se skóre zápasu v poslední směně srovnává na 9:9. Pipas jde do dohrávky kde je první pálkař out, ale druhý dává trojmeťák. Je jasné, že pokud doběhne tak jsme prohráli. Stahujeme Wernyho ze zadního pole, jelikož pravděpodobnost zahrání outu ze zadního pole je mizivá. Kluci si alespoň vyzkoušeli jaké to je být v šesti ve vnitřním poli. Další pálkař nám ovšem dává hit do zadního pole a tím prohráváme 10:9 a končíme s bramborovou medailí:)

Celkově pokud přihlédnu ke statistikám (bohužel nejsou úplné u všech týmů) tak můžu říct, že jsme s týmovým pálkařským průměrem 327 (cca jeden hit ze tří) tým s nejlepším útokem na turnaji. Jak řekl Roy,  baseball je hra neúspěchu a pálkař který má průměr nad 300 je už výborný pálkař. Z našeho týmu mělo pálkařský průměr nad 300 6 lidí a další dva se tomu číslu těsně blížili. Z toho Maty a Čapoun měli průměr nad 600!!! Šarik nad 400! Maty je dokonce podle všeho nejlepším pálkařem turnaje.

Statistiky ale nejsou všechno, vždy víc záleží na tom, jak tým funguje jako celek a po tomhle turnaji si troufám tvrdit, že si kluci získali drahocenný respekt u ostatních týmů, které s námi musí počítat jako s rovnocenným soupeřem. Teď zbývá nepolevit a mít na paměti, že baseball se trénuje individuálně i o prázdninách!!! Pálkařské klece v areálu jsou vám k dispozici neustále.

Děkuju Peťanovi, Marovi, Ruťákovi a Royovi za podporu a rodičům za skvělou atmosféru.

Kategorie: U11
Matěj Samek