MLADŠÍ KADETI NA MEDAILE NEDOSÁHLI

O uplynulém víkendu jsme v Hluboké bojovali na mistrovství republiky. Kvůli výsledkům z poháru se na MČR vytvořila skupina smrti ve složení Třebíč, Kotlářka Praha a my, doplněná Sparks. Ve druhé skupině bylo dopředu prakticky jasné, že ji vyhrají Draci. Šlo tak nejen o to, kdo ze skupiny B postoupí, ale i kdo ji vyhraje a vyhne se v semifinále Drakům.

Abychom snad neměli málo těžký úkol, rozpis nám přisoudil, že s Kotlářou i Třebíčí budeme hrát už v pátek, takže jsme museli nejlepší nadhazovače rozdělit mezi dva těžké soupeře.

Po dlouhém rozmýšlení, které začalo ve chvíli, kdy rozpis spatřil světlo světa, vzešel plán, že první zápas proti Kotlářce začne Martin Claus a v ideálním světě už nebude potřeba jiného nadhazovače. Za Kotlářku jde na kopec Franta Novák, také velmi slušný nadhazovač. Už začátek zápasu ale ukázal, v čem jsou oba týmy nejsilnější. Na pálce. Po dvou směnách vedeme 11:10 a oba startéři jsou už po smršti hitů ze hry. Na začátku září Claus Kotlářku v útoku potrápil (4,1IP, 2ER), zde dostal nakládačku, ideální svět se nekoná a útok soupeře brzdíme Ondrou Suchomelem. Ve třetí směně ještě přidáváme bod, ale pražský tým vyrovnává a jdeme do extra směny s běžci na 1. a 2. metě. Dan Krejčí pálí krásný linedrive, který ale spojka ve skoku chytá a po obházení Clausíka nakonec nedáváme ani bod. V obraně začíná Martin Hofbauer strikeoutem, ale další pálkař dává walkoff double a prohráváme 12:13.

Nálada po zápase není zrovna dobrá, když navíc možná chybělo k vítězství pár centimetrů při Krejčově odpalu, ale snažíme se hráče maximálně koncentrovat na zápas s Třebíčí. Na Nuclears se sedmi leváky v lineupu jdeme s levákem na kopci a s vědomím, že s Tomem Zachovalem měli už několikrát na pálce problémy. Třebíč si je tohoto faktu také vědoma a tak místo pálení prakticky pouze ulívá. Neulívají jenom drobní rychlíci, ale i sedmdesátikiloví habáni jako Vostal a Hlouch a pokud je ulívka hitová, což ty třebíčské jsou, nedá se toho moc dělat. Švihat naopak dovolují Švihálkovi, ten posílá svůj odpal za plot a tak nám Nuclears hned na začátek odskakují. Zachyho střídáme do druhé směny za Raye Whiteheada a ten svým atypickým stylem házení útok soupeře zastavuje. Daří se nám konečně dělat outy i z ulívek. Slušným útokem se stále držíme v hratelném tříbodovém odstupu. Ve čtvrté směně už si na Raye zvykají a je nutné znovu střídat nadhoz, Tom Oppelt ani Kryštof však nedělají pálkařům Třebíče problém a Nuclears rozhodují o výsledku zápasu deseti body. V dohrávce jen mírníme na konečných 7:18.

Je jasné, že to budeme my, kdo z těžké skupiny nedokáže postoupit do semifinále. Jsou před námi poslední dva zápasy, ve skupině a o umístění. Cílem je ukázat, že kvalitou patříme do hry o medaile a ne o umístění. S Mladými Buky se v útoku rozjíždíme pomaleji, ale ve třetí směně rozhodujeme o výhře devíti body. Hofi na nadhozu povoluje za 5 směn jen 4 běžce na metách – 2xbb, error a o no-hitter přichází ve čtvrté směně homerunem. Jednu směnu si ještě rozdělují Oplťák se Zachym. V klidném tempu vyhráváme 15:4.

O 5. Místo hrajeme s Arrows a už od začátku zápas kontrolujeme, v útoku se nám daří už první směna (5 bodů) na nadhozu naopak Ondra Suchomel nedovoluje soupeři téměř nic. Od čtvrté směny podobně dominuje i Tom Zachoval. V páté směně docházejí Ostravě nadhazovači schopní trefit strike a je po zápase, vyhráváme vysoko 18:3.

I když se nám na vrcholech sezóny výsledkově nedařilo (pohár – 6. Místo, MČR 5. Místo), baseballovými dovednostmi své místo ve špičce máme. Naším hlavním problémem je mentální stránka hry. Chybí nám klidný a sebevědomý lídr, o kterého by se mohli spoluhráči ve vypjatých chvílích opřít a naopak má velká část týmu problém ve vypjatých chvílích udržet čistou hlavu a předvést co umí.

Za naše výkony se nemusíme stydět, na pálce i v poli jsme předvedli standart až nadstandart. Turnaj nám nevyšel na nadhozu, kde ale nebylo problémem, že bychom nehodili strike, ale že zkrátka Kotlářka a Třebíč pálila ještě o něco lépe než my. Kvalita hry u mládeže se v týmech ze špičky obrovským způsobem posunula a je někdy až fascinující sledovat, jak technicky precizní a náročný baseball jsou třináctiletí kluci schopní hrát. Počet chyb v obraně se už prakticky neliší od extraligových zápasů a nedostatky vychází především z fyzických dispozic. Ruce ještě nejsou tak dobré, aby se pravidelně hrála double play nebo se chytaly krádeže met, ale jinak je to opravdu mnohdy kopie dospělého baseballu.

V naší skupině v sobotu Kotlářka porazila Třebíč a zajistila si postup z prvního místa. V semifinále se tak odehrála dvě derby - Eagles vs. Kotlářka a Draci vs. Třebíč. Úspěšné byly týmy z naší skupiny a tak se Nuclears utkali s Kotlářkou i ve finále, po dalším divokém pálkařském představení vyhrál tým z Vysočiny 18:14. Třetí místo vybojovali mnoha zraněními oslabení Draci Brno.
 

Nakonec bych se chtěl ještě zmínit o kvalitě turnaje z pořadatelské stránky. Nevím jaká má ČBA kritéria na pořadatelství, ale určitě by je měla přepracovat. Osobně bych se na hřišti ve Zlivi styděl hrát i oblastní přebor natožpak MČR. Hřiště je jednoznačně neregulérní pro zápasy mladších kadetů, délka hřiště v LF byla od oka kolem 50 metrů, což by bylo diskriminující pro leváky pálkaře, kteří měli plot cca 80 metrů daleko. Vzniklé řešení, že odpal za plot v LF bude jen za dvě mety nic nevyřešilo, jen znevýhodnilo pro změnu praváky pálkaře. My jsme ve Zlivi odehráli všechny 4 zápasy a neviděli jediný HR od praváka pálkaře, pouze několik doublů, které padaly i 20-40 metrů za plot, leváci pálkaři měli za stejný odpal několik HR. Už jen z tohoto hlediska rozhodnutí přidělit pořadatelství Hluboké a Zlivi ovlivnilo regulérnost celého mistrovství, protože týmy mají různý počet hráčů pálících z levé a pravé strany mety.

Mimo rozměry bylo hřiště tragické i kvůli odfláknuté práci pořadatelského klubu. Na hřišti ve Zlivi chyběla pálkařská klec, kvalita trávy byla přímo žalostná, kopec se pod váhou hráčů rozpadal, celý turnaj nebyly vyznačeny pálkařské boxy a v pátek se v průběhu zápasů vytrácely i foulballové čáry, na hřišti nebylo dostačující sociální zázemí (1 toi toika je opravdu málo).

Jsem velmi zklamán tím, že finálový turnaj, na který hráči celý rok trénují, byl zkažen špatným rozhodnutím ČBA, kde se turnaj bude hrát. Hluboká navíc nebyla jediným klubem, který o pořadatelství stál, dalšími zájemci byli Arrows a Tempo Praha. Oba kluby disponují kvalitnějšími hřišti než Hluboká a Zliv. Koneckonců jsem ještě nikdy dříve nezažil, že by byl v průběhu turnaje měněn rozpis, aby důležité semifinálové zápasy nebyly ovlivněny neregulérností hřiště. Asi by to příště chtělo při udělování pořadatelství myslet méně „rozvojově“ a více mozkem.

Kategorie: U13
Petr Janderka