K tomu jsme museli porazit tři soupeře. Dvě "povinné" byly výhry nad týmy z Moskvy a Ukrajinou, ale hlavně ruský tým nám dal dost zabrat. K výhře nás posunul hlavně výkon Kuby Bílka na kopci, který nám dal tři silné směny a Toma Říčného na pálce. Ten nejdřív hned při prvním nástupu posílá míč za plot a v páté směně pálí walk-off double. Vítězíme 6:5. Zápas s Ukrajinou je výrazně klidnější, hned v první směně dáváme 11 bodů a konečné skóre je 16:8.

Třetí výhru jsme museli urvat buď proti Neptunus Rotterdam nebo proti Bordeaux Academy. Ne zrovna slabí soupeři. Jejich vzájemný zápas končí výhrou Holanďanů, takže je jasné, že naplno půjdeme na Francouze. Proti Neptunus dostává šanci na kopci Pospec, ale i přes jeho dobrý výkon se kvalita soupeře nakonec projevuje a prohráváme 0:10.

Proti francouzské akademii hrajeme večer pod světly, takže už to je hezký zážitek a ještě hezčí zážitek je náš výkon. Soupeř posílá na kopec dvoumetrového obra, který háže opravdu hodně rychle, ale naštěstí bojuje s kontrolou a tak je nucen házet skoro samé fasty. A na rychlý fast se dá načasovat. Stačí se nebát. Nebojíme se a řežeme a v prvních dvou směnách dáváme 5 bodů. Zbytek už zařídil skvělý výkon Raye na kopci, který Francouzům nic velkého nepovolil. Krásný zápas a výhra 5:2, která nás posouvá mezi nejlepších 8 týmů turnaje.

Ve čtvrtfinále nás čeká česká akademie, jeden z favoritů turnaje. Stejně jako před dvěma lety nasazujeme Kubu Bílka (Proti rusům hodil 45 nadhozů a vešel se do limitu) a ten stejně jako před dvěma lety háže dobrý zápas a silný lineup soupeře drží na uzdě. Na rychle, ale nepřesně házejícího Konráda dáváme hned ze startu několik bodů. Vypadá to nadějně. Dobrý zápas ale neukazuje naše obrana a od třetí směny dál postupně chybami zahazujeme šanci na výhru. Škoda, akademie je sice talentově jinde než my, ale nehrála dobře a při výkonu na hranici našich možností byla dnes k poražení. Místo toho jsme prohráli 3:10.

Podobně se dají shrnout i naše poslední dva zápasy. Nejdříve s izraelským týmem a nakonec s béčkem holandské reprezentace. Při dobrém výkonu k poražení, kvalitní útok, dobrý nadhoz (Rup a Filip Voleš), ale špatná hra v obraně na kterou se skoro až nědá dívat. Jsou z toho dvě vysoké prohry 3:19 a 3:10 a trochu zkažený dojem z dobře rozehraného turnaje.

Týmy v první osmičce už byly viditelně nad naše síly a trochu se projevila už i únava. Na 7 zápasů ve čtyřech dnech nejsme úplně zvyklí. Skončit by se mělo pozitivně a určitě jsme ukázali spoustu dobrého. Vypadali jsme dobře a sebevědomě na pálce. Nejen starší kluci jako Ray a Kuba, ale i patnáctky. Kvalitní kontakty a sebevědomý přístup jsme předváděli i na nahazovače, kteří se rychlostně pohybovali někde kolem 75-80mph. Z toho jsme měli velkou radost. Dařilo se i většině nadhazovačů. Odpálili jsme homerun a nebyli daleko od několika dalších. A to byla většina našich hráčů v průměru o dva roky mladší než soupeři.

Na závěr bych chtěl poděkovat organizátorům, že vše šlapalo jak mělo. Zní to jako samozřejmost, ale muselo to dát spoustu práce. Stejně tak děkuji rodičům za veškerou pomoc a vždy pozitivní náladu. A třeba zase za rok.