Široký kádr má ale i nevýhody, není sranda dát všem hráčům hrací čas, který si zaslouží. Naštěstí nás čekala spousta zápasů a turnajů a s rozehráním hráčů nám pomohlo i bohaté zastoupení kluků v reprezentacích a výběrech. Až do MČR jsme v žádném zápase nenastoupili v nejsilnější setavě, ale na hře a výsledcích by to asi nikdo nepoznal. Jarní část sezóny nám totiž vyšla perfektně – oblastní soutěž bez prohry, turnaj v Praze bez prohry, zlato z poháru také bez prohry. Paráda.

Po prázdninách jsme se sešli na rozehrání na turnaji Back to school, kde se nám absence hráčů spojila s několika zraněními a tak jsme ochutnali i první prohru v sezóně, což jsme si říkali, že by nám mohlo spíš pomoct. Za dva týdny ve finále oblasti přišly další dvě prohry s Draky. To už jsme si naopak říkali, že už stačí a další prohry nepotřebujeme. Zkrátka jsme se na podzim dostávali do formy trochu pomaleji a trápilo nás víc bolístek, než bychom před MČR rádi. Od konce prázdnin do MČR jsou jen 4 týdny na přípravu, není tolik času jako na jaře dostat všechny do pohody.

Ani první první výkon na mistrovství nebyla žádná hitparáda, když jsme v nervózním zápase přetlačili Kotlářku 6:4. Pak jsme ale přejeli Sabat 17:4 a první místo ve skupině si pojistili výhrou nad Draky. Sice jen 6:2, ale zápas jsme měli celou dobu pod kontrolou. V semifinále jsme pak stejně jako na poháru zdemolovali Arrows 16:1.

Ve finále nás čekali Eagles. Dosavadní tři vzájemné zápasy v sezóně jsme vždy vyhráli, ale vždy to byl boj a bylo jasné, že nás i tentokrát čeká hodně houževnatý soupeř. A bylo to tak. Hned od první směny jsme prohrávali a nedařilo se nám v útoku. Tedy nedařilo... prostě jsme posílali odpaly na soupeře a ten nám to pochytal. Běžce na metách jsme měli, ale nepadl nám v tu správnou chvíli žádný „odpal do díry“. Eagles to tam naopak párkrát padlo a tak zaslouženě vyhráli 8:3.

Dost lidí nám říkalo, že máme jasně nejlepší tým a že budou překvapení, když nevyhrajeme. Já byl s ohledem na podzimní zápasy trochu opatrnější, ale zároveň se mi to poslouchalo dobře. To je koneckonců v mládeži hlavní cíl, vychovat dobré hráče. Navíc je to pořád sport a kdyby papírový favorit nemohl občas prohrát, nemusely by se zápasy vůbec hrát. To je právě to krásné, že není dopředu nic jasné. Eagles měli na podzim velkou formu a finále jim vyšlo. Přišlo i dost hráčů a trenérů z ostatních týmů, že budou rádi, když to vyhrajeme my a to mě potěšilo ještě víc. I když jsme ani jim přání nakonec nesplnili.

Sezónu jsem si moc užil a mám radost, že jsem mohl trénovat tak talentované kluky. Máme tam rest v podobě toho zlata na MČR, takže i do U18 je o motivaci postaráno.